Minulý týden Forbes Česko připomenul slova Radim Svoboda, že Česká republika nemá definované poslání. Následně tato myšlenka rozpoutala živou debatu o tom, co poslání země znamená a jaký přínos může jeho jasná formulace přinést.

Poslání země není nějakou prázdnou formulací, je vyjádřením přidané hodnoty, kterou národ sobě i světu přináší. Odráží hodnoty a principy, které vycházejí z její historie, a naznačuje její směřování do budoucna.

Například:

Izrael
TO PROVIDE A SECURE PLACE ON EARTH FOR THE JEWISH PEOPLE.

Francie
(Ludvík 14. sice takto doslovně neformuloval, ale esence je přesná)
TO PROVIDE LUXURY GOODS AND FOOD TO THE WHOLE WORLD.

USA
(ústřední bod Deklarace nezávislosti)
LIFE, LIBERTY, AND THE PURSUIT OF HAPPINESS
Patrná je i jejich snaha vystupovat v pozici světového mírotvorce.

Ale co Česká republika?

Jako strategická křižovatka jsme vždy byli ve stínu mocností a nikdy nedostali šanci plně samostatně myslet a jednat. Díky tomu jsme si vybudovali silný odpor a skepsi k jakékoliv „větší“ vizi a svým pasivním odporem jsme všechno tiše rozvrtávali jako červotoč. To je naše DNA.

Přistoupili jsme na roli hostinského, který se řídí heslem náš zákazník, náš pán. A na svobodu se stále díváme jako pes, který chytil auto. Nevíme, co s ní a nevážíme si jí.

Celonárodní vlnu hrdosti dokážou dnes vyvolat jen občasné výkony našich sportovců, a to je opravdu málo.

Přitom jsme národem s tak neobyčejně bohatým kulturním dědictvím i dlouholetou tradicí vědy, jejíž kořeny sahají až k založení Karlovy univerzity.

Národ, stejně jako značka, by měl vědět, za čím si stojí a jaké hodnoty či principy chce ve světě reprezentovat. Když to neví firma, zanikne. Když to neví národ, dělá, co mu, kdo poručí. A když to neví člověk, nemůže být nikdy šťastný.

Sepsat poslání národa je přípravou na maraton. A myslet si, že se jednou formulací něco změní, je bláhové. Je ale šílenější čekat, až nám to zase nadiktuje někdo jiný.

Teď je důležité, abychom své historické tendenci všechno „rozesrat“ nedovolili, aby zazdila a zničila tak unikátní příležitost, před kterou dnes stojíme.

Myslíte, že to dáme?